Psychopati- 10.kapitola

9. května 2014 v 16:45 | Ilon-Ká** |  Psychopati
Ahoj,
dneska další kapitola Psychopatů, i když to vůbec nebylo v plánu. Ale nevadí. Bude tu až do neděle a od pondělí jdeme na týden recenzí.
Kdo o tom ještě neslyšel, tak příští týden dělám Týden recenzí, což znamená, že každý den přibude jedna recenze. Možná to bude jen pět dní. Ještě nevím, podle toho, kolik toho ještě stihnu přečíst :)
Ale teď už si užijte kapitolu a případné chyby prosím omluvte, nebo mě na ně upozorněte, abych je mohla opravit :)



10. kapitola
Pohled: Saša

Pořádný zatřepání mě probudí ze spánku. Zrovna se mi zdál tak krásný sen o louce plné vlčích máků, kde byl klid, když mě musel někdo mě vzbudit.
Pomalu, rozespale otvírám oči.
"Áááá…" zaječím.
První co totiž uvidím je Tifanin obličej tak deset centimetrů od mého. A věřte mi, že ji po ránu hned nad sebou vidět nechcete.
Rychle sklapnu, ale srdce mi buší pořád jako splašené. Takový šok po ránu určitě není zdravý.
"Přece nejsem ani po ránu tak hnusná, abys musela řvát, jako kdyby tě na nože brali ne?" zeptá se Tif se smíchem.
Haha. Ty její vtípky. A budíčky. Už týden je se mnou na pokoji a na každý den si nachystá jiný budíček, který mě zaručeně pobere.
"Ummm." Zamručím směrem k ní. Ale z postele nevylézám. Dneska mám totiž schůzku s doktorem, což znamená… Žádná ranní rozcvička! To bych brala každý den, ale bohužel doktor si nás volá jen občas.
"Tak mákni ty lenochu!" zavolá na mě z koupelny.
Za chvíli vystrčí hlavu ze dveří, a když mě vidí stále přikrytou pod peřinou, udiveně na mě kouká se zdviženým obočím a s kartáčkem v puse.
Působí hrozně komicky a já se začnu neovladatelně smát.
"Fem ráda, že fem ti k smíchu." Zahuhňá a mizí zpátky do koupelny.
Pořád se chechtám, ale taky pomalu vylízám z postele, protože snídani si ujít nenechám.
Pomalu se chystám a směju se Tifani, která zase nestíhá rozcvičku. To bude o pět koleček navíc. Rychle vybíhá z pokoje a já na ni ještě zavolám: "Nevím, kdo je teď lenoch!"
Za ten týden, co tady se mnou je, jsme se hodně skamarádili. Máme podobný názory, milujeme stejný jídlo a jsme si celkově dost blízké. I přes to, že mě občas dost štve, například těmi budíčky, tak ji mám ráda. Nedokážu si teď představit, že by odešla a já bych tu zůstala sama.

Než se naděju, je čas na snídani. Rychle se ještě upravím a běžím do kuchyně. Po cestě se střetnu s Tifani, která je zpocená od hlavy až k patě.
"Tak kolik?" zeptám se se smíchem.
"Máš dneska nějakou dobrou náladu ne? Deset" zabručí v odpovědi.
Opravdu mám dneska dobrou náladu. Až na to nepříjemné vzbuzení se mi dnešek líbí. Tak skvěle jsem se už dlouho necítila.
V jídelně si nabíráme jídlo a já se znovu divím, kolik toho Tif sní. A přitom je tak hubená! S tácy si to dereme k našemu stolu. Samozřejmě už tam všichni jsou. Nevím, jak to děláme, že jsme vždy všude poslední. Asi skrytý talent.
"Zdarec vespolek." pozdravím vesele.
Sarah jen pozvedla obočí a mou veselou náladu ignorovala. Poslední dobou mě úplně ignorovala, ale nehodlala jsem to řešit.
"Ahoj krásko." Odpověděl mi jako jediný Paul. "Co že máš dneska tak dobrou náladu?" podiví se s úsměvem.
"Jen ták. Nemůžu?"
"Jasně že jo. Ten úsměv ti děsně sekne." Odpovídá a sladce se na mě usměje.
Ach Paul. Jsme už dlouho kamarádi, ale on chce v poslední době víc. Pořád se mnou flirtuje, dolézá za mnou, ale já nevím, jestli se mi to líbí. Mám ho ráda, ale hlavně jako kamaráda. Nevím, jestli bych s ním mohla chodit. Hlavně když vím, čeho je schopen.
Nekomentuji jeho poslední narážku a pouštím se do jídla. Dneska mám vajíčka se šunkou. Občas sama sebe nechápu. Například teď. Jak můžu mít na snídani vajíčka? Dřív se mi i jen z toho pomyšlení zvedal žaludek.
Hovor kolem mě plynul a já se na všechny usmívám jak idiot. Je krásný se dívat, jak se lidi kolem mě mají rádi. Pošťuchují se, dělají si naschvály, ale nedali by na sebe dopustit. A Tifani teď patří mezi ně.
Zakaboním se. Myslí mi projede temná myšlenka. Až moc dobře a rychle tu zapadla.
Rychle tu myšlenku zaplaším a dojídám snídani. Se všemi se loučím a odcházím od stolu. Odnáším tác a mizím z jídelny, kde je to jak v úlu. A teď hurá za doktorem.

Když klepu na dveře, hned se ozývá tiché dále. Doktor už mě čeká, připravený se svými miliony otázkami. Pro sebe si usměju. Jsou zvědavá, co si na mě vymyslel dneska.
"Dobrý den doktore." Pozdravím tiše a sedám si do křesla naproti jeho.
Doktor má velmi příjemně zařízenou kancelář. Uprostřed béžové místnosti má čtyři křesla a sedačku. Tady si vždy povídá s pacienty a snaží se jim dopřát co největší pohodlí. V místnosti je ještě malý stolek s počítačem, který stojí úplně v rohu. Myslím, že na něm doktor moc nebývá. Nemá rád tyhle vymoženosti dnešní doby.
"Ahoj Sašo. Tak jak se dneska máš?" pozdraví a zdvořile se zeptá na moje rozpoložení.
"Dneska se mám skvěle." Odpovídám vesele.
"Tak to jsem upřímně rád. Takže ti snad nebude vadit dnešní téma." Říká a zkoumá můj výraz. Ten totiž pohasíná. Doktor to řekl takovým tónem, jako by se mi to téma líbit nemělo.
"Hmm… O co půjde?" zeptám se se zdviženým obočím. Teď jsem opravdu zvědavá, o co půjde.
"O tvoji spolubydlící Tifani." Odpovídá.
Tak už vím, proč naznačoval, že se mi to nebude líbit. Tohle se mi totiž opravdu nelíbí! Všude pořád mluvím jen o ní. Čekala jsem, že s doktorem se budu věnovat mě. Pouze mě!
"A nešlo by něco jiného?" zeptám se s nadějí v hlase. Ale vím, že je to marné. Jak si doktor vezme jednou do hlavy, nepustí to.
"Myslím, že ne. Proč se ti o ní nechce mluvit?" odmítne moji žádost a ptá se dál.
"Proč? Vy se mě ptáte, proč se o ní nechci bavit? Protože se o ni baví všichni. Je to pořád Tifani tamto a Tiafani tamhle to. Mám ji ráda, ale nepotřebuji o ní slyšet úplně všude. Je to jako by představovala dokonalost. " vypěním a skoro to křičím na doktora. Ten jen pozvedne obočí a něco si zapíše.
"Takže tebe štve, že se o ni všichni baví? Ale vždyť to bylo jasné. Je nová, hned si našla kluka, je normální, že bude chvíli středem pozornosti." pokračuje dál.
Na Adama jsem skoro zapomněla. Oni dva jsou fakt teď spolu. Když jsem se to dozvěděla, málem mě trefil šlak. Jak se mohli dát ti dva dohromady za pouhé tři dny? A přitom Tif ani netuší, proč tu Adam je.
"Já vím! Jenže ona je všude! Všichni se baví jen o ní. A o Adamovi. Pořád se jen řeší, kdy ji to řekne. Kdy se rozejdou, jak dlouho spolu vydrží. Neřeší se nic jiného! A přitom jsme se dřív bavili o všem. Ale to bylo předtím, než došla." Rozčiluji se dál. Myslím, že kdybych se uklidnila, tak hrozné věci bych neříkala, ale potřebovala jsem to ze sebe dostat.
"Takže bys chtěla, aby odešla?" zeptal se doktor dál. On si nedá prostě pokoj. Musí se v tom dál šťourat.
"Ne! Já nevím. Nevím, co chci. Já si jen přeji, aby se to všechno uklidnilo." Zašeptám a rozbrečím se. Nevím, kde se to ve mně bere, ale slzy si najednou najdou cestičku ven a já brečím jak malé dítě.
Doktor mě obejme a sedíme tak, dokud se neuklidním.
S napuchlýma očima se zvedám a odcházím. Ani nepozdravím. Nepoděkuji. Jen prostě odejdu do svého pokoje, kde se s dalším výbuchem pláče hroutím do postele.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Violett Violett | 9. května 2014 v 17:21 | Reagovat

Jak krásný povit, mýt první komentář . Zajímavá kapitola. Nevím, co bych napsala dál. Možná jen to, že chápu Sašinu reakci. Taky nesnáším, když někdo o někom mluví stále a stále a věř mi, že mám kamarádku, která chodí s klukem krátkou dobu a tak stále o něm mluví. Nojo...holky :D

2 Mirimë (Karolína Kahounová) Mirimë (Karolína Kahounová) | Web | 9. května 2014 v 18:59 | Reagovat

Na Týden s knihou se těším, vypadá opravdu zajímavě :). Projekt budu určitě sledovat.

Kapitola je jako obvykle super. Celkem mě překvapilo, že se Tip s Adamem dali tak rychle dohromady - myslela jsem si, že se nejdřív budou spíš tak "o´tukávat" nebo něco takového :-D.
Reakci Saši jsem nečekala, ale ani se jí nedivím. Kdybych byla na jejím místě, taky by mi to vadilo.

Ptala ses na ty chyby: Když klepu na dveře, ozývá se tiché déle. Nemá tam být "dále...? Je to jenom taková maličkost :).
Jinak jak jsi úplně na začátku psala, že Saša a Tif mají podobné názory atd... tak bych více rozebrala jaké. No mě by to docela zajímalo :).

Povídka mi přijde velmi napínavá a originální, jen tak dál. Navíc píšeš hezkým stylem psaní, takovým, který mě nikdy nenudí.

3 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 9. května 2014 v 19:20 | Reagovat

[2]: Děkuji :3 dále už jsem opravila a snad tam nic dalšího není. Příště si dám na drobnosti i typu podobné názory pozor, abyste věděli všechno. Nenapadlo mě, že by to někoho mohlo zajímat, takže se pro příště určitě polepším a děkuji! :-)

4 Casion Casion | Web | 9. května 2014 v 20:09 | Reagovat

Na jednej strane ju chápem, nie je príjemné, keď sa stále dookola hovorí a rieši jedna osobna, takže dúfam, že sa to ako sama povedala - upokojí :-) A je super, že je Tif s Adamom :D

5 Angela Angela | Web | 10. května 2014 v 11:05 | Reagovat

Skvěle napsaná kapitola. :) Přišlo mi zvláštní, že má Saša tak dobrou náladu, čekala jsem, že to dopadne nějak takto. Jsem ráda, že je Tif s Adamem. :D Zajímá mě, co konkrétně chtěl doktor se Sašou řešit. :)

6 Wiky Dream Wiky Dream | Web | 10. května 2014 v 14:35 | Reagovat

Ahojky, jako vždy pěkná kapitola, tenhle příběh mě vážně docela dost dostal a vždycky mě tam něco překvapí i když si už říkám, že mě prostě už nic překvapit nemůže, ale ejhle ono to jde :-D
Jinak promiň, že tu teď moc nejsem, mám trochu problémy s počítačem, tak nemám přístup :-(

7 Calla Calla | Web | 10. května 2014 v 19:22 | Reagovat

Chudák... Taky by mě to štvalo. Myslím, že by to štvalo úplně každého. Jinak skvěle napsaná kapitola. :) :D

8 Ella Monurová Ella Monurová | E-mail | Web | 11. května 2014 v 13:20 | Reagovat

Tif s Adamem? Super!:3 Dobře napsaná kapitola:) Já si říkala, že v tý její dobrý náladě bude někde háček.. Celkem by mě zajímalo co s ní chtěl ten doktor řešit:) Taky by mě zajímalo proč "za co" je tam Adam:) :3

9 Zoey Zoey | Web | 11. května 2014 v 18:09 | Reagovat

Moc se mi to líbilo! A oni jsou spolu <3 To jsi mě potěšila :-)
Jsem docela zvědavá, kdy se dozvíme, za co tam Adam je. Tuším v tom spoustu věcí :D A snad se Saša s Tif nějak vyrovná, ale rozumím tomu, je to blbé jak v příběhu tak i v normálním životě...líbí se mi, jak reálně píšeš :-)

10 Eamane Eamane | Web | 11. května 2014 v 19:24 | Reagovat

Těším se na knihy, které nám představíš, ale bojím, že mě zase nějakou nadchneš a můj seznam se opět prodlouží :D

11 Camilla Camilla | E-mail | Web | 12. května 2014 v 14:33 | Reagovat

Tohle jsem už komentovala! :D Jak to, že tady není můj komentář? :D No, to je jedno. :D
Můj názor znáš. Je to úžasný. :) Jsem zvědavá na hodně věcí. Moc se těším na další kapitolu.. :) :3

12 Niké Storch Niké Storch | E-mail | Web | 12. května 2014 v 17:17 | Reagovat

Wow! Krásný díl a rychle další! Zajímalo by mě, co má Adam za tajemství! :O

13 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 15. května 2014 v 17:37 | Reagovat

Wow:3 Jako obvykle úžasná kapitola:)
Zajímalo by mě proč je tam Adam:D
A Sašinu reakci chápu, já bych taky vybuchla :D

14 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 16. května 2014 v 16:54 | Reagovat

To objetí na konci jsem od doktora opravdu nečekala O.o Chápu ten Sašin postoj, mě by to určitě lezlo na nervy opravdu příšerně -_- Hlavně kdyby mě ráno budila :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama