Nepřítel v těle

27. února 2014 v 13:54 | Ilon-Ká** |  Povídky
Ahoj,
dneska hodně krátká jednorázvoka, ale snad se bude líbit. :)
A pod tímhle článkem je ŽZO, tak kdo ještě nečetl, tak prosím přečíst.

Nepřítel v těle
Je to hrozný. Je hrozný se koukat, jak jsou všichni kolem mě šťastní. Jak si ostatní můžou užívat, zatímco mě do žil pumpují sračky chemikálie, které mi mají pomoct. Občas si přeju, aby i ostatní zakusili bolest, která je u mě na denním pořádku. Chci, aby i moji přátelé tohle zakusili. Chci, aby pochopili.

Vím, že je to ode mě sobecké a hnusné, ale když už půl roku ležíte přešpendlení k nemocničnímu lůžku, neschopni skoro žádného pohybu, nemůžete si pomoci. Ze začátku si říkáte, jak budete silní a nepodlehnete. Budete bojovat a rakovina Vás nikdy nedostane. Aspoň ne úplně. Jenomže i ti nejsilnější nakonec podlehnou. Prášky, které do Vás dopují, Vás přímo donutí přemýšlet nad věcmi, které Vás skolí. Které všechno zničí všechnu Vaši vůli.

Přemýšlíte převážně o životě, smrti a smyslu života. Tahle nebezpečná témata ve Vás probudí pocit méněcennosti, strachu a bezmoci. Naprosto Vás odrovná myšlenka na blížící se smrt, i když jste se s ní údajně smířili. Myšlenky na to, že jste nic nedokázaly a nezanechali jste jediný odkaz. Celá Vaše existence se bude zdát zbytečná a možná i zbytečná je, kdo ví… Stejně jako to bylo u mě.

A potom nastupují další emoce. Zlost, nenávist a závist. Závidíte lidem, kteří jsou zdraví. Závidíte i těch, kteří jsou méně nemocní než Vy. Začnete lidi nenávidět za to, že oni můžou být zdravý a Vy ne. Chcete, aby trpěli všichni, protože víte, že jste v tom sami. Úplně sami.
Trpíte a nikdo Vám nepomůže. Nic Vám nepomůže. Léky proti bolesti v tomhle stádiu už moc nepomáhají, jen minimálně. Lijí do Vás samé chemikálie, které zabijí rakovinu, ale zároveň i Vás. A vy s tím zase nemůžete nic dělat. Jste bezmocní. Bezmocní a umíráte…
***
Tohle je část z mé minulosti. Část, o kterou se jen tak nedělím. Část, která je dobře skryta ve vnitru duše. Ta část, která mě děsí.

Ano, je to pravdivý příběh. Útržek z mého deníku, který jsem si v té době psala. Je to jen pravda, taková pravda, jakou může dvanáctileté umírající dítě napsat.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 27. února 2014 v 17:13 | Reagovat

Nevím, co k tomu napsat! Kdyby nebylo posledních vět, asi bych se tady více rozepsala. Nevím...Ale je to krásné!
Už jsem si to četla ve dvě hodiny, ale nevěděla jsem co napsat. Doufám, že postačí toto! (A doufám, že jsem to dobře pochopila)

2 Casion Casion | Web | 27. února 2014 v 18:52 | Reagovat

Tak toto je skutočne silné... Núti ma to zamyslieť sa nad životom, ako sa často sťažujem a pritom v porovnaní s mnohými, ktorí sú na tom horšie vlastne ani nemám prečo sa sťažovať :-) Napísané to je výborne, ale tá významová hodnota je ďaleko väčšia.

3 .Putta .Putta | Web | 27. února 2014 v 18:53 | Reagovat

Příběh je mírně depresivní, ale líbí se mi tvůj styl psaní. :)

4 Angela Angela | E-mail | Web | 27. února 2014 v 19:07 | Reagovat

Je to... (už zase hledám slova) dojemné, procítěné... Donutilo mě to vážně se zamyslet nad tím, že mé problémy jsou na rozdíl od problémů jiných malicherné... Napsané je to vážně skvěle.

5 ellnesin-blog ellnesin-blog | Web | 27. února 2014 v 22:05 | Reagovat

Je to úžasné a procítĕné. Bojím se ale významu. Jako dítĕ jsi to mĕla nejspíš hodnĕ tĕžké. Cítím, že když tu otázku napíšu, bude to kruté. Nemám jak to zaobalit. Prosím, nezlobil se na mĕ za to, ale... myslela poslední vĕtu doslova?

6 Ilía Ilía | E-mail | Web | 27. února 2014 v 22:43 | Reagovat

Nevím, co napsat. Tak trochu mě svírá úzkost. Prostě...nevím. Můžu nejspíš jen to, že je to opět napsané skvěle.

7 Joina Joina | Web | 28. února 2014 v 5:37 | Reagovat

No...je to zajímavý příběh.
Nemocnice do slova nesnáším. A občas nad takovýma věcma přemýšlím.

8 Joss Joss | E-mail | Web | 28. února 2014 v 8:29 | Reagovat

Trochu mi to naháňalo strach, ako nie tak, že ľudia s rakovinou sú mi odporní alebo tak, to nie sú, ja myslím tak, že tie slová a tak, proste mráz na chrbte z tých myšlienok a z toho všetkého. Je to krásne precítené a dosť smutné, myslím. Najprv som myslela, že nejaké drabble, ale na to je to predsa len trochu dlhšie, ale aj tak je to skvelo napísané. :)
Len keby to bol k niečomu prológ, hm, tak to by som bola zvedavá, ako by to pokračovala, ja mám ten zlozvyk pokračovať v príbehoch, preto sú pre mňa jednorázovky dosť ťažké na písanie :D

9 Wiky Dream Wiky Dream | E-mail | Web | 28. února 2014 v 10:48 | Reagovat

Nevím co na to napsat.. Je to hrozně moc smutné a emotivní.. uplně se mi u toho sevřelo srdce a hlavně z těch posledních vět...

10 Scriptie Scriptie | Web | 28. února 2014 v 14:55 | Reagovat

o.O Když pominu tu depresivitu a temnotu, tak to bylo napsané úžasně. Docela jsem se do toho vžila a prostě... :O Já fakt nemám slov. Tak smutné. A ty poslední slova. 8-O

11 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 28. února 2014 v 15:01 | Reagovat

[1]: Určitě si to dobře pochopila :-)

[5]: Ano. Naprosto a smrtelně vážně

12 Kate Kate | E-mail | Web | 28. února 2014 v 18:53 | Reagovat

Hned na začátku jsem si vzpomněla na Hvězdy nám nepřály... :)
Jinak, tohle ti opravdu nezávidím. Já bych to asi vzdala, a když si představím, o co všechno bych přišla jen za ty tři roky... :O Jsem ze sebe znechucená.
Já jsem možná vcelku silná, ale na tohle bych neměla, to vím. :(
Jsem ráda, že jsi se z toho dostala (doufám). ;)

13 Ellnesa Ellnesa | Web | 28. února 2014 v 19:55 | Reagovat

[11]: Tak to je mi líto, nyní jsem si již doopravdy jistá, že jsem to pochopila...

14 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 28. února 2014 v 21:24 | Reagovat

Takové... psychokrásné.. Pardon, nemám slov, nějak mi to vzalo dech! :-D O_O

15 Lillienne Dengel Lillienne Dengel | E-mail | Web | 3. března 2014 v 16:13 | Reagovat

Po tom poslední nějak nevím, co napsat a to že jsem v průběhu děje měla v hlavě cosi připravené.
To cos, cos napsala je úryvek z tvého života, pokud jsem to pochopila. Je to silné. Nikdo z nás nemůže pochopit, co sis prožila. Nikdo. Na rtech mi zamrzl úsměv. Jako povídka je to zajímavě a hezky zpracované, jako fakt to nelze popsat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama