Únor 2014

Lidská Zoo

28. února 2014 v 17:09 | Ilon-Ká** |  Project about half-minute horrors
Ahoj,
tak dneska zase jeden malý horor. A ano, zase musím upozornit, že horory prostě psát neumím!
Ale i tak si to užijte :)

Nepřítel v těle

27. února 2014 v 13:54 | Ilon-Ká** |  Povídky
Ahoj,
dneska hodně krátká jednorázvoka, ale snad se bude líbit. :)
A pod tímhle článkem je ŽZO, tak kdo ještě nečetl, tak prosím přečíst.

Nepřítel v těle
Je to hrozný. Je hrozný se koukat, jak jsou všichni kolem mě šťastní. Jak si ostatní můžou užívat, zatímco mě do žil pumpují sračky chemikálie, které mi mají pomoct. Občas si přeju, aby i ostatní zakusili bolest, která je u mě na denním pořádku. Chci, aby i moji přátelé tohle zakusili. Chci, aby pochopili.

Vím, že je to ode mě sobecké a hnusné, ale když už půl roku ležíte přešpendlení k nemocničnímu lůžku, neschopni skoro žádného pohybu, nemůžete si pomoci. Ze začátku si říkáte, jak budete silní a nepodlehnete. Budete bojovat a rakovina Vás nikdy nedostane. Aspoň ne úplně. Jenomže i ti nejsilnější nakonec podlehnou. Prášky, které do Vás dopují, Vás přímo donutí přemýšlet nad věcmi, které Vás skolí. Které všechno zničí všechnu Vaši vůli.

Přemýšlíte převážně o životě, smrti a smyslu života. Tahle nebezpečná témata ve Vás probudí pocit méněcennosti, strachu a bezmoci. Naprosto Vás odrovná myšlenka na blížící se smrt, i když jste se s ní údajně smířili. Myšlenky na to, že jste nic nedokázaly a nezanechali jste jediný odkaz. Celá Vaše existence se bude zdát zbytečná a možná i zbytečná je, kdo ví… Stejně jako to bylo u mě.

A potom nastupují další emoce. Zlost, nenávist a závist. Závidíte lidem, kteří jsou zdraví. Závidíte i těch, kteří jsou méně nemocní než Vy. Začnete lidi nenávidět za to, že oni můžou být zdravý a Vy ne. Chcete, aby trpěli všichni, protože víte, že jste v tom sami. Úplně sami.
Trpíte a nikdo Vám nepomůže. Nic Vám nepomůže. Léky proti bolesti v tomhle stádiu už moc nepomáhají, jen minimálně. Lijí do Vás samé chemikálie, které zabijí rakovinu, ale zároveň i Vás. A vy s tím zase nemůžete nic dělat. Jste bezmocní. Bezmocní a umíráte…
***
Tohle je část z mé minulosti. Část, o kterou se jen tak nedělím. Část, která je dobře skryta ve vnitru duše. Ta část, která mě děsí.

Ano, je to pravdivý příběh. Útržek z mého deníku, který jsem si v té době psala. Je to jen pravda, taková pravda, jakou může dvanáctileté umírající dítě napsat.


Žár zelených očí- 12.kapitola

25. února 2014 v 15:39 | Ilon-Ká** |  Žár zelených očí
Hi everybody,
dneska přicházím s další kapitolou ŽZO. Tentokrát to psala Angela a kapitola se ji moc povedla. A moc bych prosila, abyste komentovali i u ní. Určitě ji taky chcete udělat radost, tak jako mě. :) Užijte si kapitolu.


Recenze: Říše temnot- Tajemství upírů

23. února 2014 v 19:01 | Ilon-Ká** |  Recenze
Ahoj, tak dneska další recnze.
A chtěla jsem Vám oznámit, že během týdne už tu nebudou články každý den. Začíná mi škola a než zajedu do starých kolejí, bude to chvíli trvat. Takže články čekejte tak každý druhý den. A taky jsem Vám chtěla poděkovat. Myslela jsem, že když budu přidávat víc článků, tak bude míň komentářů. Ale vy udržujete stabilní počet, za což jsem Vám velice vděčná-děkuji.

Recenze: Příběh draků-Serafína

22. února 2014 v 18:46 | Ilon-Ká** |  Recenze

Příběh draků-Serafína

Název: Příběh draků-Serafína
Autor: Rachel Hartman
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 340
Anotace: V Zemi zvané Gored žijí již po desetiletí lidé a draci v míru. Po tajemné smrti lidského prince je však příměří ohroženo. Podaří se Serafíně, která před světem skrývá své životní tajemství, odhalit skutečného vraha?



Obecný názor

Můj dojem z knihy? Žádná sláva. Když jsem si knihu objednávala, byla jsem celá natěšená na čtení. V recenzích, které kolují po internetu, jsem se dozvěděla, že kniha je údajně výborná. Možná proto jsem měla příliš velká očekávání, která se nenaplnila. Kniha mě ohromně zklamala.
Když se mi konečně kniha dostala pod ruku a já začala číst, měla jsem po pár stránkách chuť jít a někam ji zastrčit. Už při prvních slovech jsem byla zmatená a musím si přiznat, že stále jsem. Připadala jsem si, jako bych četla spíš anglickou knihu, než českou, i když ke konci se to zlepšilo. A k tomu je kniha nezáživná. Nedá se do ní moc dobře začíst, až tak do sté strany, kdy už se děj začne víc vyvíjet. Obecně bych tedy řekla, že kniha nesplnila ani jedno mé očekávání.

Chůvino překvapení

21. února 2014 v 13:26 | Ilon-Ká** |  Project about half-minute horrors
Hi,
tak jsem tady s prvním příběh do projektu o hororech. Předem upozorňuji, že horory psát neumím!
PS: Možná jste si všimli, že teď přidávám články každý den, tak bych byla ráda, kdybyste mrkli i na ostatní :)


Project about half-minute horrors

20. února 2014 v 18:22 | Ilon-Ká** |  Project about half-minute horrors

Ahoj,
tak já se taky nakonec přidávám. Původně jsem se účastnit nechtěla, protože horory psát neumím, ale jako oživení blogu by to mohlo být dobré. A snad se i mé "horory" budou líbit.

Témata:
1, Chůva
2, Lidská Zoo
3, Sněz nebo budeš sněden
4, Přicházejí...
5, Opuštěné děti
6, Virus Colonna
7, Výtah číslo 92
8, Poslední dům nalevo
9, Pavoučí královna - Lidská pavučina
10, Mami, co je pod postelí?
11, Hra "V zajetí"
12, Figurína
13, Velcí se tmy nebojí
14, Hranice snů
15, Nejhorší noční můra
16, Klíč ke smrti
17, Restaurace na 9 Avanue
18, Jeníček a Mařenka - Sladká smrt
19, Bez kůže pojdeš
20, Halucinace
21, Na lince je vrah

*nějaké témata jsem si oddělala, protože nevím, co bych na to vymyslela. Myslím ale, že takhle to bohatě stačí*

Liebster blog award znovu!

20. února 2014 v 12:57 | Ilon-Ká**

Jak už značí nadpis, Liebster blog award je tady znovu. Pravidla všichni určitě znáte, ale pro jistotu je zopakuji.
Napíšu deset věcí o sobě, odpovím na otázky od Ami, potom sama vymyslím otázky, na které odpoví nominovaní.
Tak a pustíme se do toho

Drabble- Zjevení

18. února 2014 v 12:53 | Ilon-Ká** |  Povídky
Ahoj podruhé.
Dva články během hodiny se mi ještě nestalo, ale já se tak hrozně nudím! Sepsala jsem drabble, tak snad se bude líbit a nezapomeňte okomentovat i článek pod tímhle-recenzi.



Jsem doma sama. Mamka šla do práce a taťku nemám. Umřel, když jsem byla malá. Ani si na něho nepamatuji, ale vím, že jsem ho měla hodně ráda. Na to, že je mi teprve osm let jsem doma sama pořád. Ale já se doma bojím. Bojím se věcí, které jiní nevidí. A nikomu to nemůžu říct, nevěřili by mi.

Z kuchyně se ozval rachot. Zvedám se a pomalu se jdu podívat, kdo tam je. Pohled, který se mi naskytl, nikdy nezapomenu. Vidím otce s krvavým nožem nad tělem matky. "Ahoj zlatíčko." Řekne a blíží se i s nožem v ruce.

Recenze: Bohové Olympu-Proroctví

18. února 2014 v 12:16 | Ilon-Ká** |  Recenze
Hi,
tak první recenze je na světě. Během týdne čekejte ještě jednu a asi další kapitolu Psychopatů.
Recenze obsahuje spoilery!