Žár zelených očí- 8. kapitola

2. prosince 2013 v 18:23 | Ilon-Ká** |  Žár zelených očí
Ahoj,
nevím čím to je, ale u minulé básničky mám jen 3 komentáře. Je to kvůli tomu, že blbnul, a ještě trochu blbne blog, nebo něco jiného? Nelíbí se Vám můj blog, moje psaní, nebo co? Prosím napište, jestli se Vám něco nelíbí. Nevím, jestli mám v blogu pokračovat, nebo ho zrušit... Možná bych se mohla přestěhovat, ale nevím...
Dneska je tu další kapitola ŽZO, kterou napsala Angela a je naprosto boží! Moc se mi líbí, i když je kratší. Snad se bude líbit i Vám.. :)


Žár zelených očí - 8. kapitola

Záhadný pan J. D. - kdo to může být? Určitě s tím to vším souvisí, dokonce vypadá jako původce celé této záležitosti.

Vytáhnu si list papíru a tužku, kterou jsem sebrala v Chrisově kanceláři. Sice to zabere spoustu času, ale mám pocit, že to prostě udělat musím. Chvíli sedím u zdi, okusuji konec tužky, rozhlížím se okolo sebe a zároveň přemýšlím, co je užitečné a hodilo by se zapsat. Otočím se ke zdi a přiložím k ní papír. Ještě naposledy se rozhlédnu a začínám psát.

Je toho opravdu hodně, avšak netuším, co považovat za to nejdůležitější. Zapíšu si prostě vše, co mne zrovna napadne. Nakonec to vypadá takhle:

- ovládnutí
- potřeba energie
- injekce (2x za měsíc)
- zelené oči
- děti
- pan J. D.
- ZÁCHRANA

Musím něco udělat, něco podniknout. Nemohu tu jen tak sedět. Ale to sakra právě dělám!

Zvednu se takovou rychlostí, až se mi zatočí hlava. Rozhlédnu se okolo sebe a běžím.

Běžím…

V hlavě mám následující plán - doběhnout do města, a odtud se okamžitě vypravit na policejní stanici. Nebo rovnou za starostou.

Ostatní by mě měli brzy začít hledat. Hlavně na hlídače bych si měla dávat pozor. Hodně velký pozor. Ale nevím, jestli nějak ještě víc nezmanipulují roboty, ehm… děti. Ty by se pak mohli chovat jako nějaká zvěř a vrhly by se na mě. Jsou to děsivé představy, co všechno s nimi mohou udělat. Mohli by je i zabít, ale to se nestane, protože je potřebují. Musí z nich čerpat energii na ovládnutí. Jaké ovládnutí, sakra?! Co mají v plánu s naším světem?

Při běhu neustále přemýšlím a neklidně se rozhlížím. Pokouším se poskládat si všechny body z papíru do skládanky, kterou musím vyřešit. Možná už v tom nemám takový guláš, jako před tím, ale čím víc je těch informací, tím víc je to takové divné a nevyjasněné. Ano, je to trochu nevyjasněné a já jsem zmatená.

Chtějí ovládnout svět a potřebují k tomu armádu dětí se zelenýma očima. A drogy. Ty jim dávají. Ale co jsou ty drogy zač? Kdo je J. D.? Justin Debil to asi nebude…

Určitě za tím vším stojí. Zmanipuloval i Chrise. Manipuluje tu s námi všemi a podle potřeby nechává manipulovat i někoho někým. On zmanipuloval Chrise - nechal ho, aby zmanipuloval hlídače - a Chris a hlídači díky němu manipulují děti. Jen já jsem černá ovce, což je dobře. Nechci, aby se mnou někdo manipuloval.

Do města se musím dostat dřív, než tam dorazí Chris. Šance je to mizivá, protože on má samozřejmě auto. Hm… auto. Hlavou mi bleskne úplně šílený nápad.

Asi jsem to zatím přežila, nikdo mě nechytil. Nevím, co čekat dál. Copak tady nikde není plot, místo, kde končí tento robotí areál?

Všichni jsme tu roboti… až na mě. A pana J. D..

V dálce vidím les. Nic jiného. Třeba cesta odtud vede právě za ním. Kéž by… Hlavně nesmím zbytečně ztrácet čas. Musím do lesa.

Běžet, jen běžet…

Částečně si oddechnu, když vkročím na lesní pěšinu. Pěšina se jí ovšem říkat nedá. Všude jsou pařezy, větve a nepořádek. Nechápu lidi, kteří v lese vyhazují odpadky. Všechny ty nástrahy mě zpomalují v běhu, nejdřív si málem vypíchnu oko větví a potom zakopnu a při pádu obličejem smetu pavučinu s pavoukem. Super, pomyslím si.

Zvedám se a oprašuji se od jehličí a pavučiny. S úlekem se zadívám před sebe.

Chata. Stojí tam malá dřevěná chatka s balkonem. V normálním lese bych se nedivila, ale tady to musí něco znamenat. Neváhám a vydám se k ní. Ve vzduchu se udržuje hodně much, což je divné.

Zvedá se mi žaludek pocitem strachu. Ano, bojím se. Pokouším se vzchopit a jdu dál.

Žaludek se mi zvedne znovu a tentokrát se málem pozvracím. Ne, není to strachem. Ten pach… Ten nepopsatelně nechutný pach… Jak nějaká shnilá těla rozkládajících se zvířat. Nechutnost.

Zacpu si noc a otvírám dveře. Ocitnu se v malé chodbě, ze které vedou další dveře dovnitř. Natáhnu ruku a pomalu je otevřu.

Ozve se hlasitý výkřik. Jekot. Se zděšením zjistím, že jsem vykřikla já. V místnosti je obrovský rozložený stůl a na něm leží těla. Tři těla mrtvých dětí. Nechci se na ně dívat, nechci, nemohu… Oba dva chlapci a dívka mají vykulené oči. Ani jeden z nich je nemá zelené. Tak tohle se asi stane s těmi, kteří nemají zelené oči a doktor do jejich těla pustí drogu. Pohled na ně je děsivý. Jejich obličej je nazelenalý a tělo mají rozežrané zelenou kyselinou. Drogou.

Zelenej zmetek!

"Hej, je tu někdo?!" Ozve se hluboký hlas nějakého muže.

Doslova nadskočím. Potichu, ale mrštně se schovám za dveře a poslouchám, odkud hlas zní. Možná je to blbost a měla bych hned vyskočit oknem, ale třeba… Co to melu?! Jasně, že mě slyšel. Musím okamžitě zmizet!

Slyším rychle se blížící kroky muže a jeho hlasité oddechování. Za pár vteřin tu bude. Asi mi v té chvíli úplně přeskočí. Rozběhnu se k už tak rozbitému oknu a proskočím jeho zbytky.

Cítím bolest. Dopadám na tvrdou zem. Cítím, jak mi stéká krev po pažích a z odřených kolen. Hlava mě bolí jako střep…

Musím… Musím…

Postavím se na nohy a běžím, jak nejrychleji mohu. Muž na mě hlasitě křičí, ale nevnímám jeho slova. Vnímám jen, že běží za mnou a já nesmím zastavit.

Nejraději bych jako Alenka spadla do králičí nory a ocitla se v jiném světě. V podstatě si v jako jiném světě připadám a moc k tomu nechybí.

Všichni jsme roboti...

PS: Pokus tuhle povídku čtete, budeme moc rádi, když si dáte banner na blog
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 2. prosince 2013 v 19:25 | Reagovat

Je vážně božíí, těším se na pokračování!!!
Svůj blog rozhodně NEruš, já ho mám moc ráda :-) Taky mám někdy takhle málo komentů a u některých dvacet :D Určitě se to časem spraví, hlavně blog neruš!!!

2 Georgina Georgina | Web | 2. prosince 2013 v 20:08 | Reagovat

Ehm... já se té Angely asi nezbavím, co? :D :-D
Blog v žádném případě neruš! Nepřežila bych to. :/ Mám to tady moc ráda. :-)

3 Milča Milča | Web | 2. prosince 2013 v 20:10 | Reagovat

Neruš blog! Jinak seš mrtvá! :-D
Ohledně kapitolky, je úžasná, skvělá a dechberoucí... Roboti...:-D
Těším se na další na bann si tam dam ;-):-D.

4 Calla Calla | 3. prosince 2013 v 8:26 | Reagovat

Určitě blog neruš! :) Myslím si, že lidé si buď to kapitolu přečtou u Angely... Tedy Georginy a nebo si ji prostě přečtou a nenapíšou komentář.. Vím, že je to někdy na mašli.. :/ :D

5 Xanya Xanya | Web | 3. prosince 2013 v 17:20 | Reagovat

Určitě neruš! S spoluautorskýma povídkama je to holt těžký,no. Ale stejně úžasná kapitola,hlavně se mi líbila ta poslední věta. :D

6 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 3. prosince 2013 v 20:45 | Reagovat

Blog..Neruš, nikdy.:D
Asi bych se zbláznila:3
Jinak,dobrá kapča,těším se na pokračování:)

7 Yasemin Other Van de Notte Yasemin Other Van de Notte | E-mail | Web | 5. prosince 2013 v 18:01 | Reagovat

Och, je to geniálne :D naprosto dokonalé :D

8 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 6. prosince 2013 v 19:28 | Reagovat

Je to úžasné :D xD Ale pravděpodobně mi už zase chybí jedna kapitolka -_- No nic doženu to :D
Neruš!! Promiň že jsem nekomentovala... ale v matice jsme začali brát ty pitomí výrazy a já jsem na tu první hodinu chyběla :/ Celej tejden jsem se to snažila dohnat, tak jsem si sama od sebe zakázala počítač - jsem ale blbá co?? :( Taky mi ještě pořád nefunguje blog... No to je jedno, nebudu si tady vylejvat srdce ;)
Tak ještě jednou se moc omlouvám a chválím kapitolku ;) :D

9 Zoey Zoey | Web | 8. prosince 2013 v 15:20 | Reagovat

Pěkná kapitola :)
Jinak můj blog nenavštěvuje už vůbec nikdo, a mám jen tři komentáře u své povídky. A taky nehodlám skončit, protože by mi to bylo líto. Prostě teď lidé nemají čas, a nebudou ho mít ani dál, ale co my s tím naděláme ;-) Takže blog určitě neruš, a buď ráda, že máš aspoň osm komentářů- já taky nemám někdy žádný :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama