Halloween plný upírů

7. listopadu 2013 v 20:48 | Ilon-Ká** |  Povídky
Ahoj,
další článek s tématem Halloween. A taky upíři. Vím, že polovině se to nebude líbit, protože téma upíři už jsou ohraní, ale já mám upíry ráda a i když to není žádný originální nápad, nemuseli byste to hned soudit. Upíry v povídkách mám ráda, ale sama je moc nepíšu, protože se ,,bojím,, vašich názorů. U jedné povídky jsem se setkala s hodně negativními názory, tak jsem od toho radši upustila. V téhle povídce vůbec upíři být neměli, ale nějak se to vyvinulo a stalo. Takže opravdu doufám, že to nezavrhnete hned, jak si přečtete tenhle praštěný úvod.


Halloween plný upírů

Už zase tu byl ten otravný svátek. Jako každý rok mi musel otrávit celý týden přípravami. Jako každý rok byl halloween. A jako každý rok, jsem musela tento svátek strávit venku s ostatními.

Abyste věděli, normálně bych se k tomu nesnížila. Nejradši ze všeho bych celé dny jen seděla doma a četla si knihy. Nevycházela bych z domu a byla bych spokojená. Ale to bych nesměla mít za nejlepšího kamaráda zrovna Jeremiho. Ten mě vždy donutí k takovým šílenostem a akcím, i když se mi příčí. Ale pro něho to udělám. Pro něho bych umřela. Je to můj nejlepší kámoš a zároveň jsem do něho už 2 roky zamilovaná a myslím, že on do mě taky, ale ještě to nějak nevyšlo. Zatím.

Takže kvůli němu teď stojím před zrcadlem a přemýšlím, co si dát na obličej, abych vypadala jako upír. Prohledala jsem všechny mamčiny šminky, než jsem narazila na nějaký bílí pudr, který jsem hledala. Ani jsem si ho nemusela nandávat moct, protože mám od přírody světlou pleť. Dál jsem potřebovala tužku. Namalovala jsem si horní i dolní linky, abych měla co nejvýraznější oči a stíny k tomu. Kdyby se na mě někdo podíval viděl by jen oči. A nakonec rtěnku. Krvavě rudou. Vypadalo to, že už jsem se i z někoho napila. S radostí, že vypadám tak skvěle, jsem odešla z koupelny a počkala na Jeremiho.

-.-.-.-.-

Po půl hodině dorazil už v obleku, namalovaný a jako vždy mu to neskutečně slušelo. Pleť měl sněhově bílou a oči měl taky zvýrazněné. Kdybych pod malováním neviděla známe přátelské rysy, určitě bych se bála. Vlasy měl sčesané nahoru do jakéhosi ježka. Na sobě měl černé, upnuté kalhoty, které zvýrazňovaly jeho boží nohy, bílou košili s červeným motýlkem a plášť s červeným límcem. Aby tomu všemu přidal na věrohodnosti, dal si na tvář i na šaty umělou krev. Vypadal jako by právě vyšel z nějakého hororu.

,,Ahoj Jeremi, nebo ti mám začít říkat Draculo?" zeptala jsem se ho se smíchem a pozvala ho dál.

Já měla na sobě černé krátké šaty a černé děravé punčochy. Přes sebe jsem si dala rudé bolero, které mi ladilo k rtěnce. Jeremi mi dal na tvář ještě trochu té jeho umělé krve a mohli jsme vyrazit. Halloweenská noc mohla začít, i když jsem ji tak nesnášela, s Jeremim nešlo si to neužít. Před odchodem jsme se ještě vyfotili, tak jako každý rok. Už mám celu sbírku fotek z téhle noci. Minulý rok jako krvavý doktoři, předminule zombie a mnoho dalších převleků.

Na ulici bylo mnoho dětí, které se taky vydalo obcházet domy a žádat o dobroty. Ale neměli tak věrohodné kostýmy jako my. Nás se lidi opravdu báli, bylo to poznat na jejich vytřeštěných očí a zúžených zorničkách. A já si ten jejich výraz užívala. Bavilo mě sledovat jak se nás snaží co nejdřív poslat pryč, aby se nás zbavili. Kdybyste nás potkali, mysleli byste, že jste se ocitli v hororu. A to nepřeháním.

Když mi byla trochu zima vydali jsme se na párty, která se konala v našem tanečním sále. Konalo se to každý rok a vždy to byla celkem zábava. Kdo by se nebavil sledováním jak lidi v maskách se snaží tancovat. Některým to znemožňoval převlek a jiní to prostě neuměli. Vstup byl, pro ty co měli převlek, zadarmo. Pití a jídlo to samé. Takže když už nic, tak se aspoň zadarmo najím.

-.-.-.-

Byli jsme tam už dobrých pár hodin. Tančili jsme, bavily se a došlo i na pár pus. Byla jsem štěstím bez sebe. Tohle byla nejlepší Halloweensá párty mého života. Ale všechno se mělo změnit.

,, Za pět minut na záchodě." zašeptal mi někdo do ucho, ale když jsem se rozhlédla, nikoho známého, kdo by to mohl říct, jsem neviděla. Ale myslela jsem, že to byl Jeremi, takže jsem se vydala na záchody. Doufala jsem, že mě tam třeba pořádně políbí a vyzná mi lásku, nebo něco podobného, ale šeredně jsem se spletla.

Když jsem tam přišla, nikdo tam ještě nebyl, ale řeklo se za pět minut, takže jsem tam čekala. Byla jsem otočená k oknu a koukala na noční oblohu. Byla plná hvězd, které zářili jako plameny. Jedna spadla a já si přála, aby tenhle večer trval věčně. Aby nikdy neskončil a já byla pořád s mým Draculou, který tady někdo pobíhá.

Za sebou jsem uslyšela zvuk. Otočila jsem se a uviděla Jeremiho, ale to co jsem ještě uviděla mi vyrazilo dech.

Jeremi byl celý od krve. Ne od té umělé, kterou měl celý večer, ale od pravé. Měl ji úplně všude a hlavně na obličeji. Projela mnou hrůza a já zůstala stát jako v transu. Jen jsem tam koukala na Jeremiho celého od krve a čekala co se stane.

,, Ahoj upírko, tak ty sis přála, aby tenhle den neskončil jo?" zeptal se mě Jeremi, nebo to co se z něho stalo, chladně.

Jak to k sakru mohl vědět? To přání jsem určitě neřekla nahlas a tohle vědět nemohl! Určitě se mi to jenom zdá. Silně jsem sevřela víčka a zase je otevřela, ale pořád jsem tam stála a koukala na tu krev.

,, Víš Liz, tohle přání ti mohu splnit. A víš jak? Proměním tě v upíra a budeme navždy spolu. A bude to jako by tenhle den nikdy neskončil, bude to navždy."

Začal se přibližovat a já tam pořád stála. Nemohla jsem se hnout. Byl už u mě a pohladil mě na tvář. I když jsem byla v nebezpečí, pomyslela jsem si, že tenhle dotyk bych na své tváři chtěla pociťovat pořád.

,, Tohle by stačilo Jeremi. Už je konec, jdu domů a ty by ses měl jít vyspat. Asi si toho moc vypil." řekla jsem mu na odvedení řeči a snažila se znít statečně, ale můj hlas byl příliš kňouravý a odrážel se v něm můj strach.

,, Tohle není konec, tohle je teprve začátek." řekl mi a začal mě vášnivě líbat na rty. Posouval se k mému krku a pokračoval až k tepně.

Předtím, než jsem ucítila ostrou bolest jeho zubů v mém krku uslyšela jsem ho říkat: ,, Neboj se, nebude to bolet. Bude to rychlé a za chvíli tu budeš zase se mou."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Milča Milča | Web | 8. listopadu 2013 v 20:03 | Reagovat

Upíři jsou prostě best :3!!!!
A ta povídka je naprosto geniální! :D
Jsi opravdu, ale opravdu moc šiikovná Ilon-Ko :-D

2 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 8. listopadu 2013 v 20:05 | Reagovat

Si děláš srandu, že to teď ukončíš, ne?? O_O On jí kousl!! :D A on z ní bude upír!! Ale jak věděl, že si přeje aby ten den nekončil?? O_O Opravdu to neřekla nahlas ne?? :D
Mmt nechci buzerovat ale pozor na překlepy ;)

3 Ami Ami | E-mail | Web | 9. listopadu 2013 v 18:20 | Reagovat

Jo, takhle to nesmíš ukončit! To se opravdu nesmí a nedělá :-D Jako vždy, nádhera :-D

4 Fia Felis en Niger Fia Felis en Niger | E-mail | Web | 10. listopadu 2013 v 8:48 | Reagovat

To je.... Proste super :D Upírov mám celkom rada, takže ma čítanie bavilo :D

5 Xanya Xanya | Web | 10. listopadu 2013 v 10:38 | Reagovat

Upíři jsou možná ohraní,ale já to už neřeším. Moje nejoblíbenější mýtické postavy tak proč o nich nepsat? :D  Ale super povídka,rychle další. :-D

6 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 11. listopadu 2013 v 18:28 | Reagovat

[2]: Díky už jsem to pravila :)

Jinak miluji neukončené konce, takže se to asi nedozvíš :-P

7 rvddffdeef rvddffdeef | 15. prosince 2013 v 18:10 | Reagovat

Mě se to libi

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama