Osudný den

3. června 2013 v 11:41 | Ilon-Ká** |  Povídky
Hi everybody,
jak se máte? Já docela dobře. Dneska ani zítra nejdu do školy, takže super...! Promiňte, že povídka nebyla už včera, ale nestíhala jsem. Celý den jsem byla venku s kamarády... :D
Ale to je jedno. Konečně mám tu ,,romantickou,, povídku. Prosím nezabíjejte mě! Asi to nebude přesně to, co jste si představovali, ale já prostě neumím napsat konec, typu žili šťastně až do smrti.
Tak si užijte aspoň tohle a připomínám, že mě nemáte zabíjet. :D


Osudný den
Ne, to nemůže být pravda. Ne....!!! Jak se to jen mohlo stát?! On... On přece za nic nemohl! Proč musel umřít...? Proč..?!! Vždyť.....To je prostě hrozné. Já ho tak milovala. A on teď není...! Nééé....! To prostě nemůže být pravda. Určitě se pro mě zítra zase staví. Určitě. Protože jak by mohla zemřít má láska jediná?! On je moje láska na celý život. Chtěli jsme mít tolik dětí, domeček u lesa. A teď...?

Všechno to začalo úplně nevině. Nikdo nemohl předpokládat, že se stane něco tak hrozného. Bylo pátek odpoledne a já čekala, než se pro mě staví Aleš. Každý pátek se pro mě ve čtyři zastavil a šli jsme ven. Ani dneska to nebylo jinak. Byli přesně čtyři hodiny, když někdo zazvonil. Přesný jako hodinky, pomyslela jsem si. Letěla jsem otevřít, abych mohla co nejdřív vidět jeho tělo, obličej, všechno.

Otevřela jsem a stál tam. Byl úžasný jako vždycky. Nemohla jsem pochopit, jak to, že tak krásný člověk mě může milovat. Jeho krása mě nepřestane nikdy udivovat. Když mě uviděl usmál se tím nejhezčím úsměvem pod slunce. Úsměv jsem mu oplatila.

,, Ahoj." pozdravil a sehnul se k polibku. Ani jsem nestihla zareagovat a už mě líbal. Bylo to.... neuvěřitelné. On je prostě dokonalý.
Ale za chvíli jsem se musela odklonit, abych chytla dech. Tomu se musel zasmát.
,, Ahoj." odpověděla jsem mu.
Vzala jsem si klíče a mobil, nazula jsem si boty a mohli jsme vyrazit.
Šli jsme tam, kam nás nohy donesly. Po cestě jsme si příjemně popovídali, nasmáli jsme se a byl to další úžasný den s ním.

,, Dneska mám pro tebe překvapení." řekl mi s radostí v hlase.
,, Překvapení? Jaký?" byla jsem zvědavá. Překvapení většinou nemám ráda, ale tohle je něco jiného.
,, To se přece neříká, potom by to nebylo překvapení. Zavaž si oči, prosím." odpovídal a přitom mi podával šátek.
,, Cože?! Ne..! Promiň, ale zavazovat oči si nebudu." křičela jsem na něho.
Viděla jsem mu na očích, že se lekl, ale že je i zklamaný. Ale já proto měla své důvody.

Dřív jsem měla sestru. Byla zlobivá a nikoho nikdy neposlouchala. Proto není divu co se jí stalo. Byla s kamarády a hráli na slepou bábu. Ona měla zavázaný oči. Všichni jí utekli a ona zůstala sama. Ale ne na dlouho. Přišel za ní nějaký muž. Chytil ji a někam odvezl. Znásilnil jí. Když se vrátila, byla v hrozném stavu. Museli ji zavřít do léčebny, kde je až do teď. Nikdy se z toho nedostala. Tak ať se mi nikdo nediví, že si nebudu nechávat zavazovat oči.

,, Tak nemusíš, ale prosím nekřič tady." snažil se mě uklidnit.
,, Ok, ale nechtěj po mě prosím, abych si musela zavazovat oči." odpověděla jsem mu už klidná.
,, Tak dobře. Stačí, když je zavřeš a nebudeš koukat. Chci tě odvést na jedno moje oblíbený místo." řekl.

Udělala jsem, co po mě chtěl. A nebylo to tak hrozné. Občas jsem nakoukla, abych věděla, co se děje. Šli jsme asi půl hodinky. Ale stálo to za to.

Když už jsem směla otevřít oči, stáli jsme na té nejkrásnější mýtince, co jsem kdy viděla. Byli jsem uprostřed zdejšího lesa a bylo to nádhera. Rostlo tu tolik květin. Ty barvy, vůně a zvuky. Byla to krása, stejně jako on. Lehli jsme si doprostřed a odpočívali. Chvíli jsme si povídali, chvíli se líbali, ale po většinu času jsme si užívali krásu kolem nás.

A v tom se to stalo. Události šly moc rychle, takže jsem nestihla nic moc udělat. NA paseku vstoupil muž. A měl pistoli. Vkročil směrem k nám a pořád se přibližoval. Došel k Alešovi a vytáhl zbraň. Než jsem stihla zareagovat, střelil. Néééé!

Aleš se sesunul k zemi. Chytla jsem ho, ale věděla jsem, že je mrtvý. Výstřel byl mířen do srdce a nebyla šance na přežití. Ale stejně jsem musela zkoušet ho oživovat. Marně.
Muž se vytratil stejně tak rychle, jako přišel.

Křičela jsem. Nemohla jsem tomu uvěřit. Les nebyl rozlehlý, takže za chvíli se tu objevili lidé. Odtrhli mě od něho a odvezli domů. Snažila jsem se vykroutit. Chtěla jsem zůstat jen s ním. Ale někoho ruce mě držely až moc pevně a já už neměla sílu.

Nemohla jsem tomu uvěřit. Prostě on nemohl být pryč. To nejde. Celý dny jsem jen blouznila, nic nejedla, nekomunikovala. Museli mě převést do nemocnice, kde se mi snažili pomoct, ale nic nezabíralo. Zavřeli mě do blázince. A tam jsem do teď. A stále čekám, kdy za mnou Aleš přijde, kdy si mě vyzvedne a odvede pryč.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mentoska :3* Mentoska :3* | 3. června 2013 v 12:27 | Reagovat

Je to dobré.... No ten konec je trochu smutnější ale nevadí no... :-P Je to hezké.. :)

2 Lexi Perennis Van der Lux Lexi Perennis Van der Lux | 3. června 2013 v 13:47 | Reagovat

Blázinec? :D Naozaj? :D Ale je to pekné :-) Smutné, ale pekné :-)

3 Natally Natally | Web | 3. června 2013 v 16:50 | Reagovat

Možná bych to udělala trochu delší, ale líbí se mi to ;) Jen moc nechápu, proč ho zabil? Proč teda nezabil i ji svědka? Nebo si ho jen vymyslela, jelikož byla blázen?

4 *Evush* *Evush* | Web | 3. června 2013 v 17:17 | Reagovat

Chudák dievča, to je strašne krutý koniec :(( Vedela by som si k tomu predstaviť aj pokračovanie, keďže dôvod tej vraždy absolútne nechápem :)
Ale je to úžasné, neboj, zabíjať ťa tu nikto nebude :D

5 Renda♥ Renda♥ | Web | 3. června 2013 v 17:31 | Reagovat

pěkné

6 Angela Angela | Web | 3. června 2013 v 19:04 | Reagovat

Je to smutné, ale zato nádherné! Moc se mi líbí styl, jakým píšeš... :-)

7 Verča Verča | Web | 3. června 2013 v 20:10 | Reagovat

Velmi skvělé. :-) Takový náhlý zvrat jsem teda nečekala,i když si psala že nemáš ráda radostné konce.Teda chudáci rodiče obě své dcery skončili na psychiatrií.

8 Verča Verča | Web | 3. června 2013 v 20:11 | Reagovat

[7]: A taky chudák ta holka a ta její sestra. :-(

9 Lara~ Lara~ | Web | 3. června 2013 v 20:44 | Reagovat

Wow, krásne :O ... A smutné:/

10 Mona Mona | Web | 3. června 2013 v 22:29 | Reagovat

Ale já mám třeba radši ty smutnější příběhy a nejironičtější je, že můj bratr se jmenuje Aleš, takže je to docela drsné :D

11 kačaba kačaba | E-mail | Web | 4. června 2013 v 10:52 | Reagovat

nééé.. smutný konec..:( :D ale je to moc pěkné..;)

12 Đomíí Đomíí | E-mail | Web | 4. června 2013 v 13:57 | Reagovat

Smutné, ale nádherné :'))

13 Zoey Zoey | Web | 4. června 2013 v 15:13 | Reagovat

Hustý, do blázince!!!! Náhodou se mi to líbí :-)

14 Nicky Nicky | E-mail | Web | 4. června 2013 v 15:52 | Reagovat

Je to překrásný! Abych pravdu řekla, tak mě šťastný konce docela lezou krkem :DDD Je jich až moc :D

15 calsee calsee | Web | 4. června 2013 v 17:05 | Reagovat

Přenádherné... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama