Významní- Kapitola 8

18. února 2013 v 17:57 | Ilon-Ká** |  Významní
Máme tady další kapitolu Významných. Konečně že? Jo, já vím že mi to zase trvalo, ale povedlo se. Co si myslím o téhle kapitole? Je to pravý opak té minulé. Zatímco předtím to byla taková pohodička, tentokrát tu máme další průšvih. Vanessa se zase dostala do dalšího nebezpečí. Jenže ani já nevím jak ji tentokrát osvobodím. Asi to nechám náhodě. No tak já vás nebudu zdržovat mýma blbýma kecama a pusťte se do čtení.
PS: Uvítala bych nějakou kritiku, abych věděla v čem se mám zlepšit.


Významní
Kapitola 8
Pohled: Vanessa

Už od rána jsme měla takový divný pocit v břiše. Takový ten pocit, jako že se má něco stát. Něco strašného. Zaplašila jsem tyhle myšlenky. Co by se asi mělo stát? Radši jsem se převlékla do věcí, co mi včera Andre přinesl. Byli to nádherné kytičkované šaty pod kolena. Oblékla jsem se a sešla dolů. Už jsem se ani nezhlížela po domě a rovnou jsem zamířila k zahradě s terasou. Ale krása tohoto domu mě nepřestávala udivovat.

Došla jsem až na terasu a jak jsem očekávala, uviděla jsem tam Andreho i malou Melanii. Hrála si s panenkami a vypadala u toho velice šťastně. Kéž bych měla taky tak hezké dětství. Tahle malá potvůrka může být celý den venku a dělat si co chce. To já jsem byla pořád zavřená v postýlce, nebo v nějaké ohrádce, aby rodiče mohli pracovat a já nic nerozbila.


Z mého snění mě vytrhl Andre. ,, Dobré ráno. Jak ses vyspala? V kuchyni máš připravenou snídani, ale klidně ti ji donesu sem." Ani nečekal na odpověď a už vydal pro mojí snídani.

Šla jsem si sednou k malé Melanii, že si s ní budu chvíli hrát. Ale Melanie se ke mě naklonila a pošeptala mi:
,, Všechno není takový jak se zdá. Za dobrem se může skrývat zlo. A zlo se šíří rychle, proto musíš utíkat hodně rychle. Nebo zlo zvítězí."

Můj špatný pocit se ještě prohloubil. Chtěla jsem se Melani zeptat, co to má znamenat, ale v tom okamžiku se vrátil Andre i s mojí snídaní. Melanie si už zase hrála, tak jsem si šla sednou ke stolu a nasnídat se.

,, Děkuji ti. Bylo to výborné." Řekla jsem Andremu, když jsem dojedla. ,, Nemáš vůbec za co." odpověděl mi s úsměvem.
,, Bylo to tady u vás moc hezké, ale dneska bych chtěla odejít." Ne, že by se mi chtělo, ale říkala jsem si, že bych už měla zase jít dál. Každým dnem, co se tady zdržuji můžou být moji sourozenci dál a dál. A já je prostě musím najít. Musím! Co kdyby se jim něco stalo? Neodpustila bych si, že jsem je mohla zachránit, ale já si tady místo toho ležím v postýlce a užívám si výhled do zahrady.

Asi jsem to neměla říkat, protože Andre se zakabonil a spustil na mě:
,, Cože?! Ty chceš jít? To si jako myslíš, že se tady vyspíš, najíš a odejdeš?? To si teda pěkně věříš!"
Rychle vstal a chytil mě mě za ruce, které mi zkroutil za záda. Neměla jsem šanci. Měl na své straně sílu i moment překvapení. Zděsila jsem se. ,, Co to děláš?!"

Ale Ande neodpověděl. Začal mě tahat směrem k domu. Snažila jsem se mu vykroutit, ale neměla jsem na to sílu. Andre byl třikrát větší než já.

Zavedl mě do domu. Snažila jsem se mu jakkoliv ublížit. Kousala jsem a škrábala. Na schodišti jsem zasekla nohu mezi nohy a Andre spadl. Snažila jsem se využít situace. Rychle jsem se zvedla a utíkala zpátky na zahradu. Tam jsem měla možnost, že se mu ztratím. Jenže než jsem stihla vyběhnout z domu, něco mě udeřilo do hlavy. Před tím než jsem omdlela jsem uviděla toho černého muže, kterému jsem nemohla číst myšlenky.

-_-_-_-_-_-

Když jsem se vzbudila strašně mě bolela hlava. Chytla jsem se za ní, ale dotek to ještě zhoršil. Bolestí jsem zase omdlela.

Nevím po jak dlouhé době jsem se zase vzbudila, ale mě to připadalo jako milion let. Bolest v hlavě neustoupila, ale aspoň se zmírnila. Rozhlédla jsem se, kde to vůbec jsem. Vypadalo to tu jako v cele. Stěny byli s šedého studeného kamene, byla tu jen postel na které jsem ležela. Stará deka, která nehorázně páchla a židlička se stolem. Byli tu taky dveře. Byli nejspíš z nějakého tvrdého dřeva a byla v nich díra. Nejspíš se tím podávalo jídlo.

Jen jsem pomyslela na jídlo, zakručelo mi v žaludku. Jak dlouho už jsem nejedla? Jak dlouho tady vůbec jsem? Bylo možné, že rvačka se stala před pěti minutami, ale možná to bylo před pěti dny. Doprčic. Uvědomila jsem si, že jsem v pěkném průšvihu.

Vstala jsem. Ale asi jsem se zvedla moc rychle, protože se mi zamotala hlava. Tak jsem si zase sedla a chvíli počkala. Když se mi přestala točit hlava pomalu jsem si stoupla. Přešla jsem ke dveřím a začala jsem na ně bouchat.Buch. Buch. Buchbuchbuch.Nic. Nikdo nepřišel, ani se neozval. Tak jsem zkusila zavolat.
,, Halo? Je tam někdo? Prosím, pomozte mi." Zase nic.Bouchala jsem a volala tak dlouho, dokud jsem se naprosto nevyčerpala a nespadla na zem a neusnula.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 tomato tomato | 18. února 2013 v 17:58 | Reagovat

ou,zajímavé.. i když to jde špatně číst,protože ta barva písma nejde moc vidět

2 tina tina | Web | 18. února 2013 v 18:18 | Reagovat

Zaujímavé ... je to veľmi pútavé teším sa na pokračovanie

3 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | 18. února 2013 v 18:19 | Reagovat

[1]: Jak to?? Je to světlý, mělo by to jít... :-)

4 kačaba kačaba | E-mail | Web | 18. února 2013 v 19:34 | Reagovat

je to výborný.:) hrozně přemýšlím, co se z toho andrého asi vyklube..:D a chceš kritiku? :D já nevím, možná že bych zkusila psát trochu delší věty. Přijde mi to takové hodně rozsekané těma větama..:)

5 jane jane | Web | 18. února 2013 v 20:21 | Reagovat

To je úžasná kapitolka! Máš fakt talent :)

6 Angela Angela | E-mail | Web | 18. února 2013 v 20:50 | Reagovat

Je to skvělé! :D V podstatě ti ani nemám co vytknout, moc se mi to líbilo... :-)

7 Verča Verča | Web | 18. února 2013 v 20:50 | Reagovat

Skvělé opět e mi to líbilo.Nemohla jsem od toho odtrhout oči jak mě to hezky napnulo. :D

8 weilyn-story weilyn-story | Web | 19. února 2013 v 9:14 | Reagovat

Jenom chci říct, že blog se teda neruší :) Doufám, že jsi ráda a že si mne necháš nadále v Affs. Další podrobnosti si přečti na mém blogu :)))

9 Ana "Knihofil18" Syringa Ana "Knihofil18" Syringa | Web | 19. února 2013 v 12:47 | Reagovat

Ten Andre je zmetek. :D Ale mám rada také zvraty v poviedkach, čiže super. Vytknúť ťi nemám nič, používaš dosť opisov, priamu reč tiež, odseky v poriadku... do gramatiky nemám čo kecať, lebo nie som Češka (technicky vzato, nie som ani Slovenka, ale to je detail :D) a dĺžka kapitoly je na tebe.
Malá technická vada, Za dolnými úvodzovkami nemá byť medzera. Proste úvodzovky, žiadna medzera, veta.
Takto:
,,Ahoj!" skríkla.
a nie:
,, Jé, čau," zvítala sa s kamarátkou.
:)
V podstate si sa v písaní veľa zlepšila a ten pokrok je vidno, kapitoly sú napínavejšie dej sa viac hýbe a je menej statický, čo je dobre.
Teším sa na ďalšiu kapitolu. :)

10 Ana "Knihofil18" Syringa Ana "Knihofil18" Syringa | Web | 19. února 2013 v 12:48 | Reagovat

[9]: "ťi"... *facepalm* *blush*
Ten mäkčeň si nevšímaj, to mi ušiel prst dosť nahoru...

11 ssblog ssblog | Web | 19. února 2013 v 13:10 | Reagovat

;) Nádherná povídka, je to strašně napínavé :D Těším se na další kapitolku ;D

12 m-ruselova m-ruselova | E-mail | Web | 19. února 2013 v 15:54 | Reagovat

Páni, úžasná kapitola :-) Opět skvělé :-)

13 Ellien Ellien | Web | 19. února 2013 v 15:54 | Reagovat

Krásná kapitola, moc a moc :-) Těším se na další, moc a moc a moc :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

14 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | 19. února 2013 v 16:09 | Reagovat

Dík všem :-) Moc to pro mě znamená, jste mojí oporou a důvod proč psát... (doufám, že to nezní moc úchylně.. :-)) :-D

15 Mona Mona | Web | 19. února 2013 v 16:54 | Reagovat

Tato kapitola se ti velmi povedla, nemám co víc dodat ;)

16 Kisa a Zuzuľa Kisa a Zuzuľa | Web | 19. února 2013 v 19:22 | Reagovat

Jó. Mne sa páči. Teším sa na pokračovanie. :D

17 Verča Verča | Web | 21. února 2013 v 19:47 | Reagovat

Hezky to máš rozepsané.A souhlasím s Tebou.Ale kdybych já psala na tohle téma tak bych psala dále - další jako problémy podle mně.Každý to vidí jinak a má jiné názory.

18 Verča Verča | Web | 21. února 2013 v 19:48 | Reagovat

[17]: Sorry tenhle komentář patří k jinému článku. ;-)

19 Vicky Vicky | Web | 3. března 2013 v 20:22 | Reagovat

Nu, tahle povídka je rozhodně zajímavá :-) hezky se čte, děj nechybí a postavy se mi líbí. ;-) Jsem zvědavá, jak se z toho Vanessa vyseká :D No... kritika... občas se ti opakují slova (např. pocit, snídaně...), ale to jsem ještě musela velmi poctivě a pomalu číst, abych nějaké chybky vyhledala :-D S tím si nelámej hlavu :-) je to pěkné dílko a já se těším na další část ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama