Významní- Kapitola 6

29. ledna 2013 v 13:00 |  Významní
Konečně se dočkáváte. Napsala jsem další kapitolu. Hurá. Děj se mi trochu zamotává. Vůbec nechápu, co ty postavy dělají. Vůbec mě neposlouchají a dělají si co chtějí. Já za to nemůžu, opravdu ne. Doufám, že si ty postavi pomůžou sami, protože já je pořád zachraňovat nebudu. Ale to je jedno. Doufám, že se vám bude tahle kapitola líbit a uvítala bych i kritiku a návrhy na zlepšení.
Významní
kapitola 6
pohled: Vanessa


Dívala jsem se z okna. Krajina se čím dál víc měnila. Čím víc jsme se dostávali na západ, tím byla krajina veselejší a krásnější. Vypadalo to tu, jak v mém snu, ale něco to kazilo. Ten muž. Cítila jsem, jak mě celou cestu sleduje. Snažila jsem se to moc nevnímat, ale moc to nefungovalo. Kdyby uměl zabíjet pohled, ležela bych tady mrtvá.

Rozhodla jsem se vystoupit o zastávku dřív. Třeba to toho muže zmate a já se mu ztratím. Vyšla jsem z vagónu a šla si stoupnou ke dveřím, kde už čekalo pár lidí. Protlačila jsem se doprostřed, aby mě bylo co nejmíň vidět. Ale moc mi to nepomohlo. Muž také vyšel z vagónu a hned mě spatřil. Doprčic. Čekala jsem až zastaví vlak, abych mohla okamžitě zmizet v davu. Když vlak zastavil, vystoupila jsem jako první a utíkala jsem co nejdál to šlo. Když už jsem byla daleko od nádraží, zastavila jsem se abych popadla dech. Rozhlédla jsem se kolem a uvědomila jsem si, že stojím na hlavní ulici. V břichu mi zakručelo. Naproti stála hezká restaurace se zahrádkou. Šla jsem tedy k restauraci a sedla jsem si venku na sluníčku. Zavřela jsem oči a užívala jsem si pocit tepla na mé pokožce.

Někdo si nade mnou odkašlal. Rychle jsem otevřela oči a omluvně jsem se usmála. Byla to servírka.
,, CO si dáte madam?" zeptala se mě neutrálně.
,, Dala bych si ledový čaj a jahodový koláč." odpověděla jsem jí.
Servírka odešla a já jsem zase mohla odpočívat, ale něco mě nutilo otevřít oči. Rozhlédla jsem se a u vedlejšího stolu vidím toho chlapa z vlaku. Strašně jsem se lekla. Jak je tohle možný? Vím jistě, že mě nesledoval, musela jsem se mu ztratit. A nemyslím si, že dostal hlad a omylem na mě tady narazil. To je hodně nepravděpodobné.

Podíval se na mi do očí a hrůzostrašně se na mě usmál. To mě vystrašilo víc, než když mě jenom sledoval. Najednou mě přešel hlad, ale řekla jsem si, že něco sníst musím, abych načerpala sílu. A měla jsem tušení, že té síly budu potřebovat hodně.

Najedla jsem se co nejrychleji zaplatila jsem a šla pryč. Než jsem zašla za roh, ohlédla jsem se co dělá ten muž. Seděl na židli a jen mě pozoroval. Něco mi na tom nehrálo, ale byla jsem ráda, že mě nepronásleduje.

Procházela jsem se městem a čím dál do temnějších uličkách. Snažila jsem se najít cestu zpátky na hlavní silnici, ale nebyl tu nikdo koho bych se mohla zeptat. Šla jsem zrovna ulicí, kde to odporně páchlo. Všude okolo mě stáli veliké budovy, které byly určené ke skladování věcí. Nikde nikdo. Došla jsem až na konec a uvědomila jsem si, že je to slepá ulice. Chtěla jsem se otočit a jít zpátky, ale uprostřed silnice stál muž a zahradil mi cestu zpátky.

,, Co ode mě chceš?" zeptala jsem se ho vyděšeně. Byla jsem strachy bez sebe. Jak se odsud sakra dostanu? Ten muž byl nejspíš smrtelně nebezpečný a já jsem tu sama.

Muž neodpovídal. Pomalu se ke mě přibližoval. Zdálo se mi, jako by se roztahoval i do šířky, abych neměla kudy utéct. Byla jsem zoufalá. Tohle bude určitě moje smrt. Muž byl skoro u mě. Cítila jsem jeho smrdící dech. Jeho ruka se natahovala po mém triku.

Byla jsem zoufalá. V hrudi mě tlačilo a myslela jsem si, že každou chvíli omdlím. Najednou se to stalo. Vymrštila jsem celou svoji mysl proti němu. Jen co jsem to udělala upadla jsem a omdlela. Poslední co jsem uviděla, byla prázdná ulice. Muž nikde.

Zdál se mi sen. Stála jsem uprostřed lesa. Cítila jsem se tady tak šťastná. Nikdo mě nerušila nemusela jsem se strachovat o svůj život. Rozhlížela jsem se a v dáli jsem uviděla dvě děti. Okamžitě jsem věděla kdo jsou. Byly to ty děti, které dokážou taky neuvěřitelné věci. Ale bylo v tom něco víc. Cítila jsem to v srdci. Byli to mí sourozenci. Byl to tak šokující objev. Nezmohla jsem se na nic. Mohla jsem jít za něma a na všechno se zeptat. Ale já nemohla. Nemohla jsem pochopit, proč mi to udělali. Když jsem jejich sestra, proč nejsme spolu? Proč mě nechali samotnou se protloukat životem? Proč mi nepomohli?
Cítila jsem se strašně. Ale v hlavě mi přistála myšlenka mého bratra. Nikdy nejsi sama. Nikdy.
Tahle myšlenka mnou projela jako blesk. Uvědomila jsem si, že má pravdu. A byla jsem zase šťastná. Tak šťastná, jak už dlouho ne. A s tímto pocitem se i vzbudila do neznámého prostředí v neznámém domě s neznámýma lidmi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Verča Verča | Web | 29. ledna 2013 v 15:14 | Reagovat

:-) Výborné moc se mi to líbilo.Fakt se to nějak hodně zamotává. :D Těším se na další kapitolu...

2 Jay Jay | Web | 29. ledna 2013 v 16:21 | Reagovat

Mně se líbí moc :) a opravdu se to nějak čím dál tím víc zamotává :D

3 Boboo Boboo | 29. ledna 2013 v 19:10 | Reagovat

Je to moc pěkný:) těším se na další díl ;)

4 TeSs TeSs | Web | 29. ledna 2013 v 20:21 | Reagovat

Nádherný těšing na další díl :-)

5 Knihofil18 Knihofil18 | 29. ledna 2013 v 20:53 | Reagovat

A ten koniec... rýchlo, rýchlo chcem ďalšiu časť. Zdá sa mi to, alebo sa začíname prekopávať k jadru veci, k zápletke? :D To si teda lepšia ako ja, mne to trvalo skoro celú poviedku. :D :D
Som zvedavá, ako to bude pokračovať. :)

6 blogctvrteholky blogctvrteholky | 30. ledna 2013 v 9:24 | Reagovat

[5]: Zápletek tam asi trochu víc, protože Vanessa má asi ráda nebezpečí. Než dojde k hlavní zápletce to si ještě budeš muset chvíli počkat :-)

Všem ostatním moc díky :-)

7 Ell@Sany Ell@Sany | E-mail | Web | 30. ledna 2013 v 12:04 | Reagovat

Tento díl se ti vážně povedl :D

8 Zoey Zoey | Web | 30. ledna 2013 v 15:10 | Reagovat

Je to hezké :-) Občas se mi taky stalo že jsem netušila co bych měla jak proč a kdy :D Nedělej si s tím starosti, ono se to nějak vyvrbí :D  :-)

9 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | 30. ledna 2013 v 15:19 | Reagovat

[8]: Díky :-)

10 me-a-n-d-you me-a-n-d-you | E-mail | Web | 30. ledna 2013 v 17:36 | Reagovat

Je to docela zamotaný,ale moc se mi to líbí. Pokračuj ;)

11 Ellien Ellien | Web | 30. ledna 2013 v 20:18 | Reagovat

Náhodou, mě se to líbí. Pokračuj, protože už vůbec, odhodlat se k tomu, aby někdo napsal nějakou povídku na kapitoly a bylo to ke čtení, to už je odvaha. A ty ji máš :)Takže pokračuj.
Zápletky v dějích mám ráda, protože se nad knížkou-povídkou víc zamyslím a přijde se na mnoho věcí. A je zábavné prostě přemýšlet :D

12 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | 30. ledna 2013 v 20:20 | Reagovat

[11]: Díky, to potěší :-)

A děkuji i všem ostatním, jste pro mě velkou oporou :-)

13 Anett Anett | E-mail | Web | 31. ledna 2013 v 13:41 | Reagovat

Přidala jsme si tě teda do AFFS :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama